Zahrady Pražského hradu - klenoty zahradní architektury - Praha.cz

Praha.cz

 
Zahrady Pražského hradu - klenoty zahradní architektury
1406PalacZahradyHrad.jpg

Pražský hrad obklopují nádherné zahrady, které se rozdělují podle umístění na severní, západní a jižní. Jmenují se Královská zahrada, zahrada Na Baště, Rajská, Na Valech, Hartigovská a také zahrada s neobvyklým názvem Na terase jízdárny. Patří sem i areál Horního a Dolního Jeleního příkopu. Kromě zajímavé zahradní architektury a vzácných dřevin nabízejí zahrady i nádherný výhled do okolí Pražského hradu.


Zahrady Pražského hradu vznikaly postupně, některé byly založeny před několika staletími, stáří jiných se zase počítá jen na desetiletí, a jejich rozloha i charakter se během času měnily. V zahradách najdou návštěvníci kromě osvěžující zeleně, hradní architektury, výhledů na Prahu a upravených různobarevných záhonů i trochu tajemna - různé průchody, schodiště, utajená zákoutí a zajímavé stavby.

Rozdělení zahrad Pražského hradu

Severní zahrady: Královská zahrada, zahrada Na terase Jízdárny, Horní a Dolní Jelení příkop
Západní zahrady: Zahrada Na Baště
Severní zahrady: Rajská zahrada, zahrada Na Valech, Hartigovská zahrada

Královská zahrada

1406PalacZahradyKralovska.jpgByla založena Ferdinandem I. Habsburským v roce 1534 a rozprostírá se mezi Jelením příkopem a ulicí Mariánské hradby na místě, kde se kdysi rozprostíraly vinice. Do zahrady vedou celkem 4 vchody - západními bránami z ulice U Prašného mostu, severní bránou u Královského letohrádku a východní brankou z Chotkových sadů. Hlavní vchod z ulice U Prašného mostu, přibližně naproti Jízdárně Pražského hradu. V roce1569 byla postavena Míčovna, v letech 1581 – 1583 zvěřinec – Lví dvůr, v roce1590 fíkovna pod Letohrádkem a v roce 1601 oranžérie. Z původní zahrady ve slohu italské zahradní architektury se změnila na počátku 18. století v zahradu s barokními prvky (na její přeměně spolupracoval i Kilián Ignác Dienzenhofer a Matyáš Braun) a v 19. století na anglický park.
V zahradě stojí i Domeček - rezidence prezidentů, slavná Zpívající fontána nebo Herkulova kašna. Rostou zde vzácné stromy, jsou zde nádherné sochy i stromořadí. V 18. a 90. letech 20. století prošla zahrada dalšími opravami a úpravami a na místě staré oranžérie byla postavena nová. Stavba je věnována památce Olgy Havlové. Je zpřístupněna i vyhlídková cesta z Královské zahrady kolem Míčovny do dolní části Jeleního příkopu.
Tato historicky nejvýznamnější zahrada Pražského hradu slouží i pro reprezentační a společenské účely.

Zahrada Na terase Jízdárny

1406PalacZahradyJizdarna.jpgZahradu v barokním stylu, která byla používána jako letní jízdárna, vytvořili v 50. letech 20. století zahradníci Pražského hradu na střeše garáží a autodílen Kanceláře prezidenta republiky. Na jejím místě se konala roku 1723 světová premiéra italské opery skladatele J. J. Fuxe „Constanza e Fortezza“ – „Stálost a pevnost“. Při této příležitosti zde byl zbudován velký amfiteátr pro několik tisíc diváků, dokonce s nočním osvětlením.

Horní a Dolní Jelení příkop

Jelení příkop je původně přírodní rokle, která měla pro Pražský hrad obranný význam. Rokle se rozkládá na území velkém více než 8 hektarů, od ulice U Brusnice po velkou zatáčku Chotkovy silnice. Roklí protékal později regulovaný potok Brusnice. Když se rokle stala majetkem Rudolfa II., byla zde vypuštěna vysoká zvěř a pořádaly se zde lovy. Nad Jelením příkopem vedl Prašný most, který kdysi spojoval Královskou zahradu s dalšími částmi Pražského hradu. Během vlády Marie Terezie byl most nahrazen sypanou hrází, a tak byl rozdělen příkop na menší Horní Jelení Příkop a větší Dolní Jelení příkop. Za první republiky zde byl medvědinec prezidenta T.G. Masaryka. Po rekonstrukci je zde kromě louky také bývalý domek medvědáře, umělá jeskyně, pískovcová socha Ponocného a od roku 2007 nově upravená Masarykova vyhlídka.
Dolní Jelení příkop byl zpřístupněn veřejnosti až v roce 1999, kdy byla vybudována přístupová pěšina z Chotkovy silnice. V roce 2002 byly slavnostně obě části Jeleního příkopu propojeny.
Vchod do Horního Jeleního příkopu je tzv. Kyklopským schodištěm ze zahrady Na Baště nebo pěšinou ve svahu z ulice U Brusnice.
Poznámka: Dolní Jelení příkop je do 30.6.2014 uzavřen z důvodu stavebmích prací.

Zahrada Na Baště

Na místě mezi hradními příkopy a obrannou zdí byl za Marie Terezie baštovní dvůr, ale byly zde nalezeny i památky z doby románské. Na přelomu 20. a 30. let byla zahrada upravena ve stylu italských a japonských zahrad podle návrhů Josipa Plečnika a v 50. letech 20. století byla v sousedství arcibiskupského paláce postavena zahradní restaurace.

Rajská zahrada

Tato menší zahrada (0,38 ha) vznikla na místě bývalého jižního obranného předpolí Pražského hradu v roce 1562 jako soukromá zahrada arcivévody Ferdinanda Tyrolského, syna Ferdinanda I.. V dobách renesance již totiž nebyly obranné valy a příkopy potřeba a navážkami byly změněny na zahrady či vinice. Během vlády Rudolfa II. byla v zahradě voliéra, lázeň a věž pro trubače a po jejím zboření zde byl roku 1614 vybudován kruhový renesanční pavilón s věžičkou. Jeho výmalbu provedl v roce 1848 Josef Navrátil a v pavilónku je i dřevěný strop s 39 znaky zemí, které patřily k Rakousku – Uhersku. V zahradě se také nachází 400 let starý tis červený. Je zde také vyhlídková terasa se sochou Dobrého pastýře, kaskádové žulové schodiště a dekorativní mísa z mrákotínské žuly (dle návrhů Josipa Plečnika). Časem totiž místo zpustlo a bylo obnoveno až za první republiky opět podle návrhů Josipa Plečnika.
Vstup do Rajské zahrady je z terasy před I. hradním nádvořím (z Nových zámeckých schodů), dále z vyhlídky na Opyši a z III. nádvoří Plečnikovým, tzv. Býčím schodištěm (podle býků v horní části schodiště). Na Rajskou zahradu přímo navazuje zahrada Na Valech.

Zahrada Na Valech

1406PZFucikovskyZeZahradyNaValech2.jpgI tato zahrada vznikla na místě bývalého jižního obranného předpolí Pražského hradu, jak už její název napovídá. Je větší než sousedící Rajská zahrada a vede až k Opyši. Její rozloha je 1,43 ha. V 19. století bylo toto místo upraveno jako přírodní park.
V zahradě s kromě Plečnikových vyhlídek (Malá bellevue, Velká bellevue a vyhlídka na Moravské baště), nacházejí dvě kašny, Plečnikovo zábradlí z leštěné žuly a ženská busta. Dva raně brokní pískovcové monolity připomínají událost, kdy byli v roce 1618 do této zahrady z oken Starého královského paláce vyhození katoličtí místodržící Jaroslav Bořita z Martinic a Vilém Slavata z Chlumu. Přístup do zahrady: z III. nádvoří Plečnikovým, tzv. Býčím schodištěm a Vázovým schodištěm z královského paláce. Na Malou vyhlídku je přístup z Hartigovské zahrady.

Hartigovská zahrada

Zahrada byla založena v roce 1670 Isabelou Švihovskou ze Salmu u nově postaveného paláce. Na přelomu 17. a 18. století byla zahrada přestavěna v barokním stylu a vznikla horní a dolní terasa, propojená schodištěm ozdobeném zábradlím a vázami. Nový majitel paláce a přilehlé zahrady Josef Hartig, který byl výborný hudebník, v zahradě vystavěl patrový barokní hudební pavilon s unikátní štukovou výzdobou. V zahradě se nachází 5 soch antických božstev, které sem byly přeneseny ze zámku ve Štiříně a které vytvořil synovec Matyáše Bernarda Brauna ve 30. letech 18. století. Hartigovská zahrada byla připojena spolu s Hudebním pavilonem k ostatním zahradám až 60. letech 20. století a její současná podoba je z roku 1965 podle návrhu architektů Adolfa Benše a Richarda Podzemného.
Přístup do zaharady: po schodišti ze zahrady Na Valech.

Otevírací doba Zahrad Pražského hradu

1406PalacZahradyJizdarna2.jpgDuben: 10 - 18
Květen: 10 - 19
Červen: 10 - 21
Červenec: 10 - 21
Srpen: 10 - 20
Září: 10 - 19
Říjen: 10 - 18

Zahrada Na Baště je otevřena celoročně od 5 do 24 hodin.

Mapa Pražského hradu a zahrad: ZDE


Doprava - kudy na Pražský hrad

1406PZFucikovskyZeZahradyNaValech1.jpgTram. č. 22, zastávky Pohořelec, Pražký hrad nebo Královský letohrádek
Metro trasa "A", zastávka Malostranská

Stránky, věnované Palácovým zahradám Pražského hradu

www.hrad.cz
www.pis.cz
www.wikipedia.org

Zdroj: hrad.cz, pis.cz

Foto 1, 4, 6 Jiří Fučikovský, foto 2, 3, 5 Monika Michaela Zemanová

(zem)