Karlův most - Praha.cz

Praha.cz

 
Karlův most
KarluvMost_most_brana_ik.jpg

Karlův most je jeden z nejstarších dochovaných mostů v České republice, starší už je jen most v Písku. Karlův most spojuje čtvrtě Staré Město a Malou Stranu, měří více než 500 metrů na délku, přes 9 metrů na šířku a je vysoký 13 metrů. Má celkem 16 mostních oblouků a 15 pilířů. Stavba mostu, která začala v roce 1357, byla dokončena až roku 1402 a během uplynulých staletí byl Karlův most ohrožován rozvodněnou Vltavou nebo při vojenských akcích.


Na obou koncích Karlova mostu stojí věže - na Malé Straně dvě Malostranské mostecké věže (větší a menší) a na straně Starého Města pak Staroměstská mostecká věž, která ale nestojí na krajní opěře mostu, jak to u mostních věží bývá, ale na prvním vnitřním mostním pilíři.



Dávná historie Karlova mostu

Praha_Karluv_most_hrad-Prucha_ik.jpgKarlův most byl postaven z pískovce a opuky místo původního dřevěného provizorního mostu, postaveného jako náhrada za kamenný románský Juditin most, který byl stržen vodou a krami při jarním tání v roce 1342.
Ani Juditin most, postavený roku 1159, ale nebyl první pražský most - záznam z roku 935 zmiňuje most dřevěný.
Před tímto dřevěným mostem měla Praha pravděpodobně přes řeku jen brody, které ale rozvíjejícímu se městu přestaly stačit.

Karlův most nestojí přesně na místě, kde stával most Juditin, ale stojí o něco málo severněji. Oproti Juditinu mostu byl nový most vyprojektován vyšší i širší a také má méně oblouků. Most je ve své délce třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý. Stavbu Karlova mostu vedl jako první stavitel až do své smrti v roce 1375 údajně Jan Otto, který je podle jednoho zápisu označován jako „Magister pontis Pragensis“. Po něm převzal stavbu Petr Parléř, kterému lze připsat nejen zaklenutí a výzdobu Staroměstské mostecké věže, ale možná i více než polovinu samotné stavby. Při stavbě Karlova mostu bylo použito i kamenů z rozvalin Juditina mostu. Většina původních pískovcových kvádrů se už ale na Karlově mostě nenachází. Ty které zůstaly, poznáte podle toho, že jsou silně erodované a některé mají na sobě kamenické značky (např. pilíř v korytu Čertovky, třetí pilíř na straně Starého Města).
A jak s stavěly nebo třeba opravovaly mostní pilíře? Okolo pilířů byly zbudovány uzavřené jímky s dvojitými stěnami, vyplněnými jílem. Z těchto jímek se šlapacími koly vyčerpala voda a tak vznikl přístup k pilířům.



Mystérium Karlova mostu

Praha_celk_pohled7-Prucha_ik.jpgStavba mostu začala neobvykle - podle přesně určeného data, vybraného císařem Karlem IV. tak, aby byl mostu zajištěn dobrý osud. Základní kámen byl položen roku 1357, dne 9. července v 5 hodin a 31 minut. Tato čísla tvoří ojedinělou číselnou řadu, tvořenou lichými (a tudíž šťastnějšími) čísly 1-3-5-7-9-7-5-3-1. V tento den také nastala zajímavá konjunkce Slunce se Saturnem, což je podle astrologů konstelace, při které je nepříznivý vliv planety Saturn překonán životodárnou hvězdou sluneční soustavy. Slunce bylo navíc v ascendentu znamení Lva – heraldického znaku Českého království.

Větší výška Karlova mostu a jeho posunutí k severu má ale i jiný účel než jen jeho lepčí odolnost proti povodním - na svátek svatého Víta zapadá při pohledu od Staroměstské mostecké věže slunce přímo nad místem, kde odpočívá patron katedrály svatý Vít. Tento výjev dokonce ztvárnil Alfons Mucha na první československé poštovní známce. A ještě jedno mystérium má pohled z Karlova mostu na Pražský hrad - přízvisko Lucemburk (Luxembourg) v překladu do českého jazyka znamená světlo (lux) a hrad (bourg).

Karlův most je součástí dvou původních slavných cest – známé Královské cesty a také Svatováclavské cesty, při které kráčelo poselstvo s tělem mučedníka ze Staré Boleslavi na Pražský hrad. Tato Svatováclavská cesta byla lemována kapličkami, které od sebe byly vzdáleny na délku Karlova mostu. Královská cesta vedla při královské korunovaci ze Staroměstské radnice na Staroměstském náměstí, kde byli králové korunováni, přes Karlův most na Malostranské náměstí a odtud Nerudovou ulicí nahoru až na Pražský hrad.

Bruncvíkův meč – podle legendy byl do Karlova mostu ukrytý Bruncvíkův meč, který na povel sám srazí nepřátelům hlavy. Podle legendy má meč vykopnout z mostu kůň svatého Václava, který pojede na pomoc České zemi. Že je na této legendě kus pravdy nám dokazuje fakt, že při opravách v roce 1890 byl opravdu nalezen velký železný meč, zazděný do mostovky Karlova mostu.

KarluvMost_nocniFucikovsky_ik.jpgRůznými tajemnými prvky je ozdobena i Staroměstská mostecká věž.

A existuje ještě jedno mystérium mosteckých věží - Staroměstská mostecká věž je na přímé ose vedoucí přes rotundu sv. Kříže k rotundě sv. Martina na Vyšehradě. Karel IV. totiž plánoval i obnovení funkce druhého pražského hradu – Vyšehradu.

Socha sv. Jana Nepomuckého - šlo o Jana či Johánka z Pomuku, generálního vikáře pražského arcibiskupa. Jan Nepomucký byl údajně důvěrníkem či zpovědníkem královny Žofie, manželky krále Václav IV., kterému Johánek údajně nechtěl prozradit královnino zpovědní tajemství a proto měl být z rozkazu krále Václava IV. utopen. Ve skutečnosti ale Johánek z Pomuku zemřel při mučení kvůli sporu ohledně kláštera v Kladrubech. Z Johánka z Pomuku se časem stal Jan Nepomucký, mučedník katolické církve a jeden z českých zemských patronů. Na místě svržení Jana Nepomuckého z mostu se nachází v kamenném zábradlí malý kovový křížek.

Bradáč je dalším z tajemných prvků na Karlově. Jde o vytesaný obličej, který pochází z Juditina mostu a má údajně zobrazovat jeho stavitele. Skutečný význam Bradáče je ale ve skutečnosti prozaičtější - jde o starý vodoznak, podle kterého lidé věděli, kam dosáhne ve městě rozvodněná Vltava, pokud hladina dosahuje k bradě, ústům nebo uším Bradáče.

Vajíčka, údajně použitá do malty při stavbě mostu, byla v roce 2010 také odkázána do říše bajek – podle vědců z Vysoké školy chemicko-technologické vajíčka použita nebyla, zato se do malty přidávalo mléko a víno a omylem prý i pár tvarůžků a syrečků.



Novodobá historie mostu

KarluvMost_Racci_Prucha_ik.jpgKarlův most se stavěl dlouho, dostavěn byl až roku 1402, tedy celých 45 let od začátku stavby. Most sloužil jako důležitá dopravní tepna a během jeho historie na něm střídavě bylo vybíráno mýto. Na začátcích mostu mívali své krámky a obchůdky i nejrůznější obchodníci.

Most byl několikrát opravován, například po velkých povodních, které poničily most. Bylo to v roce 1432, kdy velká voda pobořila 5 mostních pilířů a oprava mostu trvala neuvěřitelných 71 let. V roce 1496 most poškodila doprava těžkých nákladů stavebního kamene, pod tíhou nákladu se probořil jeden pilíř a jiný poklesl, pravděpodobně proto, že byl podemlet vodou.

V roce 1501 most narušila také povodeň. V roce 1648, v závěru třicetileté války, poškodila švédská dělostřelba nenahraditelné škody na výzdobě mostního průčelí Staroměstské mostecké věže. V roce 1744 chtěl velitel pražské posádky uchránit město před Prusy a plánoval zbořit kus mostu, aby uchránil Malou stranu, konstrukce mostu ale těmto záměrům naštěstí odolala. V roce 1759 byly sepsány předpisy pro provoz na mostě, bylo nařízeno chodit a jezdit pouze po pravé straně. V roce 1784 se během povodní propadl šestý mostní pilíř i s vojenskou strážnicí a všichni čtyři vojáci se utopili.

V letech 1834-1835 byly na most byly položeny litinové chodníky (zrušeny byly roku 1849), v roce 1844 nahradilo staré schody z mostu na Kampu schodiště od Josefa Krannera. V roce 1890 spadly kvůli naplavenému dřevu dva oblouky mostu, byly poškozeny dva pilíře a dvě sochy od F. M. Brokoffa.

Roku 1883 byly do Karlova mostu zapuštěny koleje a přes most začala jezdit „koňka“ neboli „koněspřežka“ – tramvaj, tažená koňmi. V roce 1905 byl provoz koněspřežky přerušen a po mostě začala jezdit podle plánu Františka Křižíka tramvaj elektrická. Aby nebyl pokažen vzhled mostu, byly dráty vloženy do mostovky. Už v roce 1908 je ale provoz tramvají na Karlově mostě přerušen, protože Karlův most začalo toto zatížení ohrožovat. Po mostě začaly jezdit autobusy, ale ty také mostu nesvědčily a tak byl následující rok jejich provoz ukončen až do roku 1932.

KarluvMost_most_brana_ik.jpgV roce 1962 byl Karlův most prohlášen Národní kulturní památkou a v roce 1965 byl automobilový provoz na Karlově mostě úplně zrušen.

Další oprava mostu probíhala v letech 1965 až 1978. To už nebyl most poškozen povodněmi, ale bylo potřeba vyspravit trhlinky, kterými do mostu vnikala dešťová voda s posypovou solí. Tato oprava však mostu příliš neprospěla a tak bylo potřeba Karlův most opět opravit.

V roce 2002 postihla Prahu další velká voda, které ale Karlův most za pomocí lidí naštěstí odolal. V roce 2006 byly osmý a devátý mostní pilíř (z malostranské strany) ukotveny do betonových sarkofágů a od roku 2007 do roku 2010 byl za provozu opravována horní část mostu.



Proč se Karlův most jmenuje Karlův

Karlův most byl původně zvaný „Kamenný“ nebo „Pražský“. Jako „Karlův“, podle svého zakladatele českého krále a římského císaře Karla IV., začal být nazýván až kolem roku 1870 na základě podnětu Karla Havlíčka Borovského.

Sochy na Karlově mostě

Od počátku 20. století je pozvolna most osazován kopiemi soch. Snesené originály soch a sousoší z Karlova mostu jsou dnes uloženy hlavně v Lapidáriu na pražském Výstavišti a v sálu Gorlice na Vyšehradě.



Seznam soch, řazeno od Staroměstské mostecké věže


KarluvMost-Sochy_Fucikovsky2_ik.jpgLevá strana:
Sousoší sv. Ivona
Sousoší sv. Barbory, sv. Markéty a sv. Alžběty
Sousoší Piety
Socha sv. Josefa
Sousoší sv. Františka Xaveria
Socha sv. Kryštofa
Sousoší sv. Františka Borgiáše
Socha sv. Ludmily
Sousoší sv. Františka Serafínského
Sousoší sv. Vincence Ferrarského a sv. Prokopa
Socha sv. Mikuláše Tolentinského
Sousoší sv. Luitgardy
Socha sv. Vojtěcha
Sousoší sv. Jana z Mathy, sv. Felixe z Valois a sv. Ivana
Socha sv. Václava

KarluvMost-Sochy_Fucikovsky1_ik.jpgPravá strana:
Sousoší sv. Bernarda
Sousoší sv. Tomáše Akvinského a sv. Dominika
Sousoší sv. Kříže
Skupina sv. Anny
Sousoší sv. Cyrila a Methoda
Socha sv. Jana Křtitele
Sousoší sv. Norberta, Václava a Zikmunda
Socha sv. Jana Nepomuckého
Socha sv. Antonína Paduánského
Socha sv. Judy Tadeáše
Socha sv. Augustina
Socha sv. Kajetána, zakladatele řádu Theatinů
Socha sv. Filipa Benicia
Socha sv. Víta
Sousoší sv. Kosmy a Damiána

Muzeum Karlova mostu

Pokud se chcete s Karlovým mostem seznámit blíže, můžete navštívit Muzeum Karlova mostu. Muzeum najdete na Křížovnickém náměstí na Starém Městě. www.muzeumkarlovamostu.cz Doprava: Nejbližší stanice metra je Staroměstská na trase „A“ (zelená trasa), nejbližší tramvajová zastávka je Staroměstská nebo Karlovy lázně (tramvaje č. 17 a 18).



Internetové stránky, vztahující se ke Karlovu mostu


KarluvMosti_nocni_ik.jpgwww.wikipedia.org - Karlův most
www.wikipedia.org - sochy na Karlově mostě
www.muzeumkarlovamostu.cz
www.druidova.mysteria.cz - historie Karlova mostu
www.karluvmost.nasepamatky.cz
www.karluvmost.cz


Zdroj: wikipedia.org, muzeumkarlovamostu.cz, karluvmost.cz


Foto 1, 4, 6, 7, 8, 9 Jiří Fučikovský
Foto 2, 3, 5 Pavel Průcha

(zem)