Praha.cz

Městská doprava je páteří každého většího města. A jakmile se něco někde zasekne, hned je to znát. Praha je rozhodně natolik velkým městem, že si asi nikdo neumí představit, jak by fungovala bez MHD. Jednou za dva roky proto provádí organizace ROPID ve spolupráci se společností CZECH Consult průzkum, v němž zjišťuje spokojenost obyvatel s Pražskou integrovanou dopravou. Poslední takový průzkum se uskutečnil na podzim 2013 a jeho výsledky byly nyní zveřejněny.

V rámci průzkumu bylo osloveno 1 400 respondentů. Ti odpovídali na otázky, které se týkaly spokojenosti s PID, s intervaly, kapacitou, s dostupností jízdenek apod. Z celkového množství dotázaných je 87 % celkově s fungováním PID spokojeno. To rozhodně není špatný výsledek. Stejné procento spokojených cestujících vyplynulo i z výzkumu, který se realizoval v roce 2011. Logicky také z předchozího vyplývá, že naopak 13 % je s fungováním PID spíše nespokojeno, nespokojeno nebo dokonce velmi nespokojeno.

V rámci výzkumu respondenti odpovídali na jednotlivé otázky ohledně PID. K dispozici měli hodnotící škálu jako ve škole – od 1 do 5. Nejlepší hodnocení obdržela dostupnost jízdenek (známka 1,8), technický stav vozidel (2,0), informovanost o PID (2,0), návaznost spojů (2,0). Nejmenší spokojenost vyjadřovali cestující s cenou jízdenky (2,7), s ochranou před trestnou činností a vandalismem (2,7).

Respondenti výzkumu preferovali především přesnost provozu (92 %), dostatečnou kapacitu spojů (90 %), dostupnou cenovou úroveň jízdného (90 %) a návaznost mezi jednotlivými spoji (90 %). Oproti minulým letům došlo u respondentů ke snížení důležitosti bezbariérovosti přepravy a čistoty vozidel.

Většina respondentů dává v případě možného výběru přednost rychlejšímu spojení s přestupy (2013 – 70 %, 2011 – 67 %) před přímým spojením bez přestupů. Další rozšiřování PID do regionu vnímá jako velmi pozitivní 54 % respondentů. Naopak, 9 % respondentů je proti rozšiřování PID do regionu. Pouze 12 % cestujících ví, co znamená pojem metrobus.

Metrobus

Systematické označení páteřních linek slovem metrobus bylo oficiálně zavedeno v souvislosti s rozsáhlejšími změnami linkového vedení od 1. září 2012. Systém metrobusů je však v Praze velmi vzdálen od jeho názvu. Většina linek jen z „páteřní“ přešla na název „metrobus“. Další parametry, které jsou s pojmem „metrobus“ neodmyslitelně spojeny (intervaly, nasazování kloubových typů vozidel místo standardních) se nezměnily. Možná i proto většina cestujících pojem „metrobus“ prostě nezaznamenala. Rozhodně se tady otvírá velký prostor pro práci DPP, a to jak informační a propagační, tak i v oblasti zamyšlení nad tím, zda „metrobus“ v Praze skutečně plní svůj účel.

Nejčastěji podle výsledků průzkumu hledají pražští cestující informace o dopravě na internetu (60 %), případně na jízdních řádech na jednotlivých zastávkách (32 %). 59 % cestujících vnímá současný tarifní systém za srozumitelný, 29 % má naopak menší potíže s jeho pochopením.

Nejčastější charakteristiky cestování PID po Praze

Průměrně trvá jedna cesta do práce nebo do školy jednomu cestujícímu 35 minut. Oproti roku 2011 je to nárůst o 2 minuty. Během typické cesty do práce nebo do školy přestupujeme v průměru 1,47 krát. V roce 2011 byl průměrný počet přestupů během takové cesty 1,26. Během pracovního dne využije průměrný respondent PID 4,45 krát, během víkendu se počet jízd sníží na 2,84. 76 % dotázaných cestujících používá předplatní jízdenky, 17 % jednotlivé jízdenky a 7 % se přepravuje bezplatně. V porovnání s rokem 2011 cestuje 69 % respondentů stejně často, 15 % cestuje méně často a 16 % cestuje naopak častěji než před dvěma lety.

Pavel Procházka, pověřený řízením ROPID, vysvětlil důležitost výzkumu takto: „Všechny poznatky od cestujících jsou cenným zdrojem pro naši další práci. Zejména důležitost jednotlivých kvalitativních aspektů bude vodítkem při nastavování společných standardů veřejné dopravy ve vznikajícím jednotném systému integrované dopravy v Praze a Středočeském kraji.“

Foto: dpp.cz

pchj